Historie Nýrska

Hrad Pajrek v roce 1840 První písemné záznamy o Nýrsku se zachovaly z r. 1327. Osídlení a první rozvoj souvisel s vybíráním cla při cestě do Bavor. Na skále nad Úhlavou byla zbudována opevněná kostelní tvrz, a uprostřed dřevěný kostel. Ten byl v r. 1300 přestavěn v gotickém stylu a z větší části se stavba dochovala do dneška.Kolem tohoto útvaru začala vznikat historicky starší část Nýrska - Horní Nýrsko. To do roku 1558 patřilo k nedalekému hradu Pajreku.

Ke tvrzi v sousední Bystřici nad Úhlavou patřilo pak Dolní Nýrsko, které založil rod pánů z Bystřice kolem roku 1300 a nacházelo v místech dnešní radnice Po třicetileté válce využila židovská obec prostoru mezi náměstím a řekou k výstavbě synagogy a několika obytných domů. V r. 1558 došlo ke spojení bystřického a pajreckého panství a tím i obou městeček.

Teprve v polovině 19. stol. došlo k zastavění prostoru mezi nimi a vznikl tak základ pro městečko, jak ho známe dnes.

Kostel sv.Tomáše na fotografii z roku 1924V dobách husitských bylo Nýrsko svědkem několika bitev, vzpomeňme rok 1467 kdy Bavorští křižáci vtrhli bez vědomí knížete Ludvíka do prostoru mezi Klatovy a Domažlice.Postavil se jim rytíř Janovský a dle historických pramenů je -jak zasluhovali- u Nýrska 22. září na hlavu porazil, dva tisíce zajal a bohatou kořist tímto získal.

16. století bylo v příhraniční oblasti provázeno lokálními spory o vytýčení hranic se sousedním Bavorskem, vznikem a osidlováním okolních vesnic českým obyvatelstvem a rozmary přírody - velká sucha či morová epidemie.

První polovina 17. století a třicetiletá válka a bělohorská porážka r. 1620 měly na Nýrsko vliv negativní. Byla provázena pustošením a loupením bavorských či švédských vojsk.

V roce 1600 bylo v Nýrsku šedesát domů. V r. 1654 zde fungovala již první škola, v r. 1680 byla postavena fara u kostela sv. Tomáše. V roce 1684 byl dostavěn panský hostinec, jehož barokní sloh můžete obdivovat dodnes. Již rok předtím, než byl dostavěn hostinec, byla modernizována městská šibenice (v místech vlakového nádraží), což svědčí o moudrosti tehdejších radních.

Nýrsko kolem roku 1750V 18. století došlo k mírnému rozvoji města i nárůstu počtu obyvatel. R. 1727 byla postavena nýrská papírna. * V r. 1771 mělo Nýrsko 126 domů, z toho 14 židovských. V roce 1797 byla postavena židovská synagoga, která však rok poté při velikém požáru vyhořela. Spolu s ní dalších, převážně židovských, 24 domů. Jako projev solidarity byla uspořádána sbírka z celých Čech.

Počátek 19. století nebyl pro Nýrsko vlivem nepřízně počasí šťastný. Oddíly vojsk, které se při svých přesunech dostaly až sem (bitva u Ulmu), prohlubovaly zkázu oblasti. Státní hospodaření a jeho výsledky se též nepříznivě odrážely na sociálním postavení obyvatel. V polovině století docházelo k vystěhování některých rodin do Ameriky.

Rozhýbání ekonomiky nastalo až v druhé polovině století, kdy začala stavba silnic, v r.1843 byla zřízena pošta. V r. 1876 byla slavnostně otevřena trať Plzeň - Železná Ruda. Tímto byl položen základ pro významnější rozvoj výroby a služeb ve městě. V r. 1895 sem byla převedena výroba vídeňské továrny na optiku Wilhelm Eckstein a spol., údajně kvůli levnější pracovní síle. Vzhledem k tomu, že se výroba stěhovala původně (v r. 1887) z Prahy do Vídně, zní tento argument logicky.

Letecký pohled na Nýrsko počátkem 20.stoletíPřelom 19. a 20. století byl ve znamení zakládání nových podniků, tvorby pracovních míst, stavebního rozvoje města ale i počínajícího napětí mezi německým a českým obyvatelstvem. To eskalovalo v době počátku 1. světové války, kdy při odjezdu branců na frontu se zřetelně vymezila podpora Srbsku na české straně a podpora Rakousku na straně německé. Logickým důsledkem byla řádná rvačka a zatýkání Čechů.

Ochladnutí těchto sporů znamenalo až setkání s prvními válečnými oběťmi a raněnými. Celkem na bojištích padlo 79 nýrských občanů.Po konci války a vyhlášení Československa se Nýrsko, i přes převahu a roztrpčení německého obyvatelstva, stalo součástí republiky.

Meziválečné období bylo ve znamení průmyslového rozvoje nejen Nýrska, ale celého nového státu.Nástup fašismu, vznik Sudetoněmecké strany a jejich projevy v Nýrsku zapříčinil první odchody lidí, kteří se cítili nejohroženější, do vnitrozemí. Krátkou stabilizaci situace a naději přinesl až příjezd vojáků Československé armády v květnu r. 1938.2. světová válka a její začátek znamenal tragický osud pro židovské obyvatelstvo a všechny, kteří vyjádřili nesouhlas s nástupem nových poměrů.

Samotný konec války byl poznamenán terorem posledních zbytků oddílu SS a jeho ambiciózního velitele Reipena, který přikázal místnímu obyvatelstvu hájit Nýrsko do posledního kamene. 3 němečtí obyvatelé Nýrska ve snaze zabránit tomuto rozkazu se mu postavili a pokusili se ho zlikvidovat. Byli však prozrazeni a zastřeleni v lomu na Hamrech.Později byli ze společného hrobu vyzvednuti a pohřbeni na nýrském hřbitově.

Neděle 29. dubna 1945 a příchod americké armády znamenalo bombardování a dělostřelecké ostřelování optické továrny, po němž, vzhledem k tomu, že první nálože dopadaly do obytných domů poblíž kostela, zůstala na ulicích řada mrtvých a raněných. Nad významem likvidace této továrny v posledních dnech války, kdy o jejím osudu bylo již nade vší pochybnost jasno, zkuste zauvažovat raději sami.

Ranně poválečné období, vracení dluhů německému obyvatelstvu, tak, jak mi to vyprávěl děda, který byl při tom, není z těch, čím bychom se mohli chlubit. Bylo ale naprosto zřetelným důsledkem, který vyplynul z letitého teroru celého národa a jen asi výjimeční lidé v této době dokázali zachovat onen nadhled, který získáte po odstupu padesáti let.

Reálně socialistické hospodaření v Nýrsku znamenalo architektonickou devastaci Dolního Nýrska, kde r. 1958 byla demolována synagoga, v r. 1973 byl zbořen kostel na náměstí a zaniklo i židovské ghetto. Tvář náměstí i celého Nýrska ozdobilo několik, v této době asi povinných, panelových domů.

Přesto i dnes patří Nýrsko k hezkým městečkům, které stojí za to navštívit a věřím, že se sem jistě i vícekrát vrátíte.


Znak Nýrska